Cizí akvária/Other people’s aquariums

Na cizích bytech mám ráda, že uspořádání věcí

v prostoru je dané, mohu je pouze obhlížet,

jak dlí.

V mém bytě mě znervózňuje opak

– nedefinitivnost.

Jako v životě. Křehkost, zranitelnost dnešního stavu.

To, že bych teoreticky každou chvíli mohla vším

pohnout jinam. Mé věci, šaty, skříně a stoly jsou prosyceny provizorností mého pobývání na zemi, mou nejistotou a smrtelností.

Všechna cizí akvária nekriticky přijímám (pokud v nich není umělohmotný hrádek), jen s tím svým se nedokážu smířit, zdá se mi tmavé, jeho špína padá na mou hlavu,

jsem svědkem ryb, které v něm umírají a které musím vyhazovat do záchoda,

květiny v něm musí být přeskupovány, nahrazovány novými, protože žloutnou.

Ale už mnoho let ho držím při životě, kupuji nové ryby, topím jim, čistím písek a kameny a nedokážu s tím přestat. Ovšem, že dokud nepraskne a nevyteče, svoje akvárium dobrovolně nikdy nezruším.

-

What I like about other people’s apartments is that the way

objects are arranged in space is given, I can only

watch them be.

In my own apartment what makes me nervous is the opposite —

nothing is definitive.

As in life. Fragile, vulnerable the way things are today.

I could, theoretically, move anything

at any time. My things, clothes, wardrobes and tables

are suffused with the provisional nature of my existence

here on earth, with my uncertainty, my mortality.

I uncritically accept all aquariums belonging to other people

(as long as there is no plastic castle inside) only my own aquarium I cannot come to terms with, it appears dark, its dirt falls on my head

I witness dying fish that I then have to throw into the toilet

the flowers in it have to be endlessly moved around replaced with new ones because they turn yellow.

Yet, I keep it alive for years, buy new fish, keep them warm, clean the sand and stones unable to stop. Of course, until it cracks and the water pours out I will never voluntarily abolish my aquarium.

Kateřina Rudčenková

Translated from Czech byAlexandra Büchler

The author reading her poem at the Václav Havel Library in Prague